78154

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 20. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci

Problémem je tady medobraní. léčiva se smějí používat až po. V různých oblastech je různě dlouhá snůška. Jedině použití kys. mrav. je možné
Gabon je nejúčinější a působí ve včelstvu i 6 týdnů a zabraňuje rozvoji škůdce na plodu. Kyselina prostupuje částečně i víčky účinek podle délky aplikace hrozí okyselení medu a formidol jen 3 dny varidol usmrtí jen roztoče na včelách. Za slunovratu začínají kvést lípy
Má praxe vypadá takto.
Formidol. před nasazením medníku (sníží jejich počet na minimum a celé populační křivka V.d. začíná od začátku)
Gabon, Po sundání (ukončuje zdárný rozvoj patogenu na plodu) Snůška u nás končí mez 16. 7. - 20. 8. podle počasí a plodin na polích.
Varidor, 2x - 3x podle stupně spadu po druhé aplikaci (usmrcuje přeživší a zavlečené brouky)
Roční úhyn včelstev 1 z 30
nikdy jsem nemusel dělat jarní nátěr plodu
Zimuji 3 oddělky v záloze

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> Datum: 19.11.2008 23:54:14
> ----------------------------------------
> LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná
> léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští
> jaro
> -----------------------------------------------------------
> Pokud si chceme uchovat zimní generaci včel je z tohoto pohledu i léčení v
> srpnu pozdě. Matka zakládá první generace zimních včel již po slunovratu.
> Proto by mělo být našim zájmem, abychom již předtím měli ve včelstvech co
> nejméně roztočů. Proto má velký význam       v této době léčení KM, nejlépe
> dvakrát. Pak v srpnu Gabon a v říjnu až prosinci Varidol. Tak jsem to
> pochopil a tak to provádím. Nezapomeňme, že VD je prevít. Ten se za
> příhodných podmínek množí geometrickou řadou a to je fakt. Pokud to někdo
> podcení, pak může být nemile překvapen.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vorja (78.108.145.2) --- 22. 11. 2008
Re: Re:Spad po 1. fumigaci

Problémem je tady medobraní. léčiva se smějí používat až po. V různých oblastech je různě dlouhá snůška. Jedině použití kys. mrav. je možné
Gabon je nejúčinější a působí ve včelstvu i 6 týdnů a zabraňuje rozvoji škůdce na plodu. Kyselina prostupuje částečně i víčky účinek podle délky aplikace hrozí okyselení medu a formidol jen 3 dny varidol usmrtí jen roztoče na včelách. Za slunovratu začínají kvést lípy
Má praxe vypadá takto.
Formidol. před nasazením medníku (sníží jejich počet na minimum a celé populační křivka V.d. začíná od začátku)
Gabon, Po sundání (ukončuje zdárný rozvoj patogenu na plodu) Snůška u nás končí mez 16. 7. - 20. 8. podle počasí a plodin na polích.
Varidor, 2x - 3x podle stupně spadu po druhé aplikaci (usmrcuje přeživší a zavlečené brouky)

Ano, s tím se dá souhlasit. Problém varoazy vidím ve dvou důvodech:
1.       Nemáme 100% účinnou metodu léčení, přesněji řečeno metodu hubení VD.
2.       V určitém období máme pro léčení rozdílné podmínky. Proto, pro toto období nemáme jednoznačný předpis pro léčení, ale jen doporučení, které si musíme podle našich podmínek upravit. Co to znamená? Někomu spíše vyhovuje léčení KM před nasazením medníků, někomu až po 1. vytočení medníků. Vzhledem k vyšší účinnosti léčení při venkovní teplotě nad 20 °C, mi lépe vyhovuje léčení KM po řepce. Druhou rozdílnou podmínkou je, zda-li máme, nebo ne, snůškovou přestávku. U nás bývá snůšková přestávka (pokud není medovice) i několik týdnu. Je proto nebezpečí vylupování divoce žijících včel a tím importu (reinvazi) VD. Proto je u mne výhodnější vytočit před lípou a znovu přeléčit KM. Další rozdílnou podmínkou je ukončení snůšky a poslední vytáčení. Výhodu mají ti, kteří vytočí dříve a mohou dříve nasadit gabóny. Rychlost množení VD závisí na dalších rozdílných podmínkách (povětrnostních, snůškových podmínkách, plodování včelstev, atd.), které rovněž nemusíme mít stejné a v jednotlivých létech mohou být různé.
Závěrem bychom mohli říci, že boj proti varoáze je (pokud se nenajde 100% účinná metoda) boj nekonečný, nesmíme žádné období podcenit a optimálně léčit. Proto také nesouhlasím s názory, že včelaři jsou neschopni, líni, atd. Dle mého názoru jsou včelaři, kterým se daří a kterým ne. Těm, kterým se nedaří, těm je třeba pomocí a pokud to nepomůže pak jim doporučit, aby s včelařením přestali. Včelařství není jen kšeft, nebo koníček. Je to i poslání. Má široký celospolečenský význam a je ho nutno promyšleně podporovat. Historicky, každý dobrý vladař včelaření podporoval.
Dále je nutno podotknout, že ne každý účastník procesu zvaném „Včelařství“ včelaření u nás přeje, což je důkazem i některých diskusních příspěvku na této konferenci

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu